Tak si tak sedím a vím, že si půjdu připravit čaj. Jaký – říkám si a v hlavě vzpomínám, jaké vůbec čaje mám doma k dispozici. Hle! Napadne mě nenačatý koláč Green Labelu! Usuzuji, že dva roky od slisování je dostatečná doba pro ochutnání co jsem to tenkrát vlastně koupil. Tenkrát jsem na jaře roku 2010 zakoupil pouze jeden kus Green Label a Blue Label. Onen Blue Label jsem vypil během měsíce a říkal jsem si, že přece nevypiju druhý koláč hned. Nechal jsem ho ležet spolu s dalšími shengy v krabici a ochutnávám právě až teď. A bojím se, abych ho také nevypil během měsíce. Při úplně prvním sezením s tímto čajíkem jsem nebyl schopen téměř žádného slova na účet toho čaje. Bylo to jednak tím, že tomu čaji nebylo co vytknout neboť postrádá jakékoliv rušivé prvky. A jednak to bylo tím jak se ten čaj pohodlně pil a džbánky přibývaly a voda v termosce mizela plynulým tempem. Maocha pochází z oblasti Shi Tou Lao Zhai v pohoří Youle (Jinuoshan) z čajovníků starých přibližně sto let, lze teda čajovníky označit jako gushu.

Vůně suchého listu je jemná, příjemná, nasládlá. Nejvíce cítím tóny lesního ovoce, které doplňuje mírný nádech medové sladkosti. Po desetisekundovém nultém nálevu je vůně neskutečně umocněná a výrazná. V některých aspektech mi čaj připomíná podzimní Youle 2009 od Petera z pu-erh.sk. Mimo jiné mají společné také to, že můžu nořit nos do konvičky pořád a vůně působí skoro až omamně. Spařený list voní sladce s tóny lesního ovoce, ponejvíce sladké ostružiny, maliny i náznak jahod je patrný. Vychladnutý list mi zase připomíná spíš ořechy prolínající se s vegetálním charakterem. Za všech teplot je však vůně lynoucí se z konvičky svěží a příjemná, čistá a také složitější než jsem schopen popsat. Mám rád čaje z Youle.

Barva nálevu je jiskrná, žluto-zlatá. Nálev je čistý a poletuje v něm jemné chmýří. Chuť je plná, komplexní, příjemná. Má výrazné květové tělo s medově nasládlým nádechem. Chuť je již zpočátku příjemně svíravá. Nálevy se vyvíjejí plynule, bez nepříjemných překvapení a chuť je dynamická a hravá (nenapadá mě vhodnější slovo). Hui gan je rychlý a přeměna na sladkost je prakticky okamžitá. Po polknutí se ihned vrací a rozplývá v ústech typická gushu sladkost. Aftertaste je svíravý, sladký s vegetálním a kořeněným nádech. Je dlouhotrvající. Oni kořenité tóny jsou v dozvuku nejvíce patrné a zajímavě jsou sladěny s ostatními složky dozvuku. Charakter dozvuku je velmi variabilní a jeho složení je závislé na louhování. Při klasickém (několik sekund až minuta) louhování je vyvážený a příjemný. Při přelouhování se v něm velmi zvýrazňuje svíravost, která je delší a přebíjí tak ostatní prvky.

Čajová energie je silná, povzbuzující a zahřívající. Dojmy sepisuju asi při pátém sezení, tak už jsem ten čaj malinko ochutnal a pokaždé to byl čaj, který perfektně doplňoval konverzaci ve dvou lidech. Energie podporuje soustředěnost mysli a je silná. Energie je taková „kreativní“ protože podporuje (alespoň na mě tak působí) tvořivost díky soustředění. Pokaždé když jsem během dne měl sezení s tímto čajem, přítomnost energie jsem cítil ještě ve večerních hodinách. Je to zvláštní protože občas si dám třeba dva, tři čaje za den. Když však piji gushu puerhy tak mám třeba jediné sezení, které ve mně zanechá stopu na celý den. Zajímavé je jak dojmy z čajování jsou komplexní a ovlivňuje je úplně všechno okolí, jak vnější tak vnitřní. Jednou jsem tento čaj pil, když bylo venku sychravé počasí a dojmy ve mně zanechané nebyly tak silné. Aktuální jarní počasí s množstvím sluníčka je jako na míru připravené na tenhle čajík.