Počasí si v posledním týdnu hodně hrálo. Alespoň tady na Vysočině. Chladnější počasí mě přimnělo abych nechal zelené čaje stranou. Přeci jenom v chladnějších dnech člověk potřebuje zahřát, a červený čaj toto plní na jedničku. V posledních dnech jsem ochutnal od letošních yunnanských červených čajů, přes druhosklizňový darjeeling až jsem se opět vrátil k puerhu. Dlouho už jsem neměl žádný vypeklitý gushu, tak proč nezkusit nyní, když je příležitost. Pojďme se podívat co to je za čaj, rozborem názvu čaje, z kterého lze odvodit vše o čaji.

• 2010 – rok produkce
• Bao Pu Xuan – čajová továrna, producent, který čaj vyrobil
• Spring – jarní sklizeň
• Luo Shui Dong – místo, v tomto případě vesnice, odkud pochází mao cha použitá na tento čaj (více fotek z Yiwu)
• Gushu – na materiál byl použit pouze čaj z čajovníků přirozeně rostoucích a starých více jak 100 let (věk stromů je diskutabilní, většinou to bývá víc, pokud však méně, čaj by neměl být označen jako gushu)
• Xiao – malý, menší verze, znamená, že čaj je lisován do menší gramáže než klasických 357g.
• Beeng cha – tvar, do kterého se čaj lisuje, v tomto případě koláč

Koláček vypadá úhledně, již na první pohled se koláč skládá s celých nepolámaných listů. Viditelné jsou i tipsy. Vzhled a barva listu napovídá, že čaj je mladý a v dozrávání mu ještě dlouhou cestu. Čaj je poměrně volně lisovaný, listy i větší kus jdou od sebe oddělit lehce bez zbytečného polámání většího množství listů nebo nadrcení.

Vůně suchého listu je výrazná, květově nasládlá. Po nultém nálevu je vůně umocněna, dominují v ní tóny lesního ovoce, hlavně cítím ostružiny a borůvky, v pozadí je znatelný tón nezralých meruňěk a citrusových plodů. Cítím i lehký nádech jakoby čokoládového tónu, který je více znatelný při mírně zchladnutých listech. Bohatá vůně, která mi trochu připomněla jiné mladé shengy, které jsem měl možnost pít z Yiwu. Ó Yiwu.

Barva nálevu je oranžovo-žlutá, průzračná, s poletujícím jemňounkým chmýřím v šálku. Chuť je při prvním usrknutí překvapivě kulatá s výrazným květovým tělem a jen decentní natrpklostí. S prvním polknutím taky zjišťuju, že to je puerh, který mi hraje do noty. S polknutím nastává rychlý přechod (hui gan) na sladkost. Jak vydechuju po polknutí ústa mi zaplňuje charakteristická rychlá sladkost a rozlíná se do celých úst. V zápětí se ihned zvýrazňuje svíravý aftertaste s výrazným květovo-medovým tónem na patře. Fascinuje mě, jak při polknutí do nosohlatnu vnikne aroma čaje v celé jeho kráse.

V dalších nálevech se příjemně vyvíjí, neobjevuje se žádné překvapění. V druhém a třetím nálevu je zřetelný tón hořké čokolády, je nejvíce patrný před polknutím, jak nálev putuje přes jazyk. Chuť čaje je nesmírně plná a nedá odpočinout ani na moment chuťovým buňkám, pocit v ústech je prostě komplexní. Jak mnohdy píší anglicky píšíci bloggeři – mouthfeel.

S pátým džbánkem se postupně vytrácí svíravost a v chuti začíná převládat květově sladký základ s konstantní sladkostí. Přeměna na sladkost je stále zřetelná. Stejně tak dochuť, se vyvinula do jemnějších nuancí a postrádá z počátku nevyvážený celek. Čajík zvládnul tradičních 9 nálevů, při cca 5-6g na 150ml konvičku.

Na vylouhovaném listu je vidět, že lístky jsou zpracovány s pečlivostí. Obsahují různou velikost listu, jednotlivé listy nejsou příliš porušené s spálené tečky se objevují taky jen někdy. Počasí se na Vysočině začíná hezky vybírat, a příznivá je i předpověď na následující týden. Tak, že bych se opět vrátil k načnutým čerstvým zeleným čajům?