Jinozemě

Jedním z čajů, jenž se dostal do mého hledáčku již nějaký pátek zpátky je právě tento zelený puerh z pohoří Pasha od Haiwan TF. Cena čaje v posledních letech kontinuálně stoupala a bylo více než na čase ho vyzkoušet, když byla příležitost. Nedávno publikovaná recenze od Tomáše mě definitivně inspirovala k tomu pořídit vzorek.

Suchý list ze vzorků co mám k dispozici, mi přijde středně lisovaný. Jde od sebe poměrně hezky a jen malé množství listu se nadrtí. I když při tomto také záleží, zda je použitý nůž nebo šídlo, které jsem si poslední dobou oblíbil více, protože je užší a ostřejší a tudíž se dokáže mezi listy lépe dostat než široký nůž. Vzhled suchého listu je jednotný, což je dobré znamení, viditelné jsou i stříbrné tipsy.

Vůně suchého listu je příjemná, květinová. Po spaření a nultém proplachovacím nálevu je vůně silná a výrazná. Cítím tóny zahradních plodů, nejvíce zralý angrešt a sladké broskve. Při mírně zchladnutém listu je vůně jemnější, svou zvláštní sladkostí mi připomíná LF Green Label 2010, který má vůni hodně po lesním ovoci.

Chuť je jednoduše vynikající. Od usrknutí až po dozvuk je ten nálev vyvážený s plnou chutí, květovou sladkostí, tóny angreštu a broskví. Dozvuk je z počátku mírně svíravý a postupně se přeměňuje na sládnoucí tón. Svíravost je příjemná a není dlouhotrvající. Aftertaste se postupně mění a vyvíjí na svěží aroma čaje, které se dlouho drží vzadu na patře.

Na přípravu vody jsem použil nová kamínka, která jsem pořídil od Petra Nováka. Již v průběhu prázdnin jsme s Petrem právě tyto kamínka vyzkoušeli a zalíbily se mi právě tato. S kamínkama teprve začínám a učím se. Celé čajování dostává poněkud jiný rozměr je li voda připravovaná postupně, přirozeným způsobem z tepla uhlí. Člověk se celkově musí zastavit a zpomalit, neboť voda takto připravovaná není k dispozici ihned a celé čajování se může protáhnout na dlouhé hodiny. Je jen na nás, čím si to čajování zpříjemníme. Dobrou knihou, s důležitým člověkem nebo sami se sebou a vlastní myslí. Jen tak se ponořit a nechat se unášet na vlnách drnkajícího víčka a čaje.

Použil jsem bambusové uhlí, které má vysokou výhřevnost, málo kouří při rozpalování a i při hoření. Popel z bambusového uhlí se odpaluje rovnoměrně a moc nepraská. Konvička je z neglazované porézní hlíny. První var přichází přibližně po 40-ti minutách. Z hubičky se plynule lyne jemná, řídká pára. Po zalití čaje vždy dolévám určité množství studené vody a další vary přicházejí za pár minut. Záleží na množství uhlí v ohništi.

Tento sheng puerh mám poprvé a seznamuji se s ním. Vzorek mám ještě na pár sezení tak vyzkouším i jiné způsoby přípravy vody a čaje. Přípravu v kamínkách budu dále testovat a vyzkouším je na čajích, jež mám více napité, abych mohl sledovat dopad vody na jejich výslednou chuť, aroma, barvu. Čaj je hodně zelený, což nepovažuji příliš na škodu. Čaj je i tak chuťově plný a komplexní. Osobně by mě zajímal totožný čaj z trochu vlhčího zrání. Chuť by mohla být úplně někde jinde díky rychlejšímu zrání. Jak chutná tento čaj Vám? Ještě bych se na tomto místě rád podělil o hudební doprovod, ke kterému se rád vracím. Jedná se o slovenskou kapelu hrající chillout, ke kterému se rád vracím. Už ani nevím, jak jsem je objevil. Díky nim jsem se však dostal k hudbě projektu Gem Reflection 05, ale o tom zase jindy.

Díky za přečtení!